Aysén do hloubky · díl 12 · 15. září 2026

Velryby, kosatky a delfíni v Aysénu:
co tam opravdu uvidíte

Jaroslav Sokol · region Aysén, Chile · 11 min čtení

Nejdřív geografie, protože se v ní pletou i cestovky

Záliv Corcovado leží zhruba na 43° jižní šířky mezi ostrovem Chiloé a pevninou a rozkládá se na hranici regionů Los Lagos a Aysén. Fjord Aysén je něco úplně jiného: je to zátoka asi na 45°25′, na jejímž konci leží Puerto Chacabuco.

Skoro všechny slavné materiály o plejtvácích obrovských se týkají oblasti Chiloé–Corcovado, tedy severního okraje Aysénu a jižního Los Lagos. Vlastní aysénské fjordy jsou naproti tomu doména delfínů, ne velryb.

Zaměňování těchhle dvou míst je nejčastější chyba v cestovních textech o téhle oblasti. Pokud vám někdo slibuje plejtváky obrovské „ve fjordu Aysén", ptejte se dál.

Co tam doopravdy je: jediný pořádný aysénský průzkum

Od 24. února do 26. března 2009 proběhl dedikovaný průzkum z malých lodí: 23 dní, 194 hodin plavby, fjord Puyuhuapi (polovina úsilí), kanál Jacaf a kanál Moraleda, mezi 44° a 46° jižní šířky. Výsledek: 86 skupin, pět druhů.

Delfín Peale (Lagenorhynchus australis), 55 skupin, 330 jedinců, typická skupina kolem deseti zvířat. To je 64 % všech zaznamenaných skupin. Je to ten druh, který se přiblíží k lodi a jezdí na přídi.

Delfín chilský (Cephalorhynchus eutropia), 17 skupin, 92 jedinců, typicky po dvou. Plachý, drží se u břehu.

Sviňucha brýlová Burmeisterova, 8 skupin, 26 jedinců. Nenápadná, snadno ji přehlédnete.

Plejtvák obrovský, 4 skupiny, 23 jedinců.

Delfín skákavý, 2 skupiny, ale 200 jedinců; typická skupina měla kolem stovky zvířat.

A co tam nebylo ani jednou za 194 hodin: kosatka, keporkak, delfín Commersonův.

Plejtváci obrovští: proč je Corcovado světová adresa

V roce 2003 zaznamenalo sedm leteckých a lodních průzkumů v oblasti Chiloé–Corcovado 153 plejtváků obrovských ve 47 skupinách, včetně nejméně jedenácti párů matka–mládě. Autoři to označili za patrně nejvýznamnější známé loviště a odchovnu plejtváků obrovských na jižní polokouli. Populace jižní polokoule byla tehdy sražená pod tři procenta původního stavu.

Pozdější odhad pro rok 2012 metodou POPAN dává 570 až 762 zvířat využívajících sezónně vody u ostrova Chiloé. Průzkumy probíhaly v letech 2004 až 2012, vždy od konce ledna do dubna. Nejvyšší početnost připadla na rok 2009, a mezi roky výrazně kolísá, pravděpodobně podle hustoty potravy, ne podle přírůstku populace.

Studie z roku 2026 v časopise Marine Mammal Science, vedená Bárbarou Galletti z Centro de Conservación Cetacea, prošla fotoidentifikaci z let 1992 až 2019 napříč Chile, Peru, Ekvádorem a Kostarikou. Výsledky: 758 identifikovaných plejtváků obrovských mezi 40° a 44° jižní šířky a 43procentní míra každoročního návratu na jihochilská loviště. Nejdelší mezera mezi dvěma pozorováními téhož zvířete byla sedmnáct let. Jeden jedinec urazil přes 5 200 kilometrů mezi Galapágami a zálivem Corcovado. Samice pojmenovaná Valentina byla vyfocena jedenáctkrát za deset let.

Nejsou to tedy anonymní obři. Chilští badatelé je znají jednotlivě.

Chráněná území, která tu kvůli velrybám vznikla

Mořský park Tictoc–Golfo Corcovado byl vyhlášen 8. července 2022 a má 101 900 hektarů. Leží přesně tam, kde se stýkají regiony Los Lagos a Aysén. Je to jedenáctý chilský mořský park, největší v kontinentální mořské oblasti země a jediný v ekoregionu Chiloense, kde bylo předtím chráněno méně než 0,1 % mořského území.

Chráněná mořská a pobřežní oblast Pitipalena-Añihué v komuně Cisnes vznikla dekretem z 18. února 2014 a má 23 735,64 hektaru. Výslovně chrání plejtváka obrovského, delfína skákavého, delfína chilského a delfína Peale, celkem třináct druhů mořských savců. Je to průkopnický příklad území spravovaného státem společně s místní komunitou.

Národní park Melimoyu byl vyhlášen 9. srpna 2018. Je převážně suchozemský, ale pobřežní, a jedním z důvodů jeho vzniku bylo usnadnit ochranu velryb a delfínů v přilehlých mořských oblastech. Velká část je přístupná jen po moři.

Poznámka k terminologii: formálně vyhlášená „mořská rezervace Melimoyu" neexistuje. Pokud na to narazíte, jde nejspíš o zkratkovité označení skupiny chráněných území kolem Melimoyu.

Golfo de Penas 2015: největší hromadný úhyn kosticovek v historii

V únoru až dubnu 2015 bylo v zálivu Golfo de Penas a okolí chilské Patagonie nalezeno nejméně 343 mrtvých velryb, převážně plejtváků sejvalů. Lodní průzkum v dubnu 2015 našel 35 čerstvě uhynulých zvířat a dvanáct koster; letecký průzkum v červnu zmapoval 305 kadáverů.

Příčinou byl květ toxických řas produkujících paralytické mušlové toxiny; ty se potvrdily jak v místně sbíraných slávkách, tak v žaludečním obsahu velryb. Událost proběhla během nastupujícího El Niña.

Proč je to rekord: předchozí největší zaznamenaný hromadný úhyn kosticovek zahrnoval čtrnáct keporkaků v roce 1987. Tři sta čtyřicet tři je víc než čtyřiadvacetinásobek.

Novější přehled chilských uvíznutí uvádí za léto 2015 dokonce 402 plejtváků sejvalů a za období 2015–2020 celkem 426, z toho 388 úhynů připisovaných otravě biotoxiny. Číslo 343 je to, co dokázal ověřit původní tým v terénu.

Golfo de Penas je uznaná významná oblast pro mořské savce o rozloze 11 253 km², kde se dokumentovalo až šest set plejtváků sejvalů. Není chráněná dodnes.

Kosatky: proč vám je nikdo nemůže slíbit

Za jedenáct let, od roku 2001 do 2012, se v celé chilské Patagonii zaznamenalo 119 nových pozorování kosatek. Nejvíc jich připadá na fjord Comau (29) a na mořský park Francisco Coloane v Magallanes (14).

Velikost skupin sahala od osamělých zvířat po shluky šedesáti kusů, ale průměr byl 4,2 zvířete a většina setkání se týkala jednoho až patnácti jedinců.

První fotoidentifikační katalog obsahuje 49 jedinců rozlišených podle hřbetní ploutve a sedlové skvrny. Znovu spatřeno bylo jen sedm z nich, což naznačuje buď velkou populaci, nebo několik oddělených subpopulací. Velikost populace nikdo nezná. Mezinárodní svaz ochrany přírody vede kosatku jako druh s nedostatkem údajů.

Ve čtrnácti pozorováních byl zdokumentován lov: lachtani jihoameričtí, lachtani medvědovití, tučňáci, rackové, ryby brané z rybářských lodí a jeden natočený útok na plejtváka sejvala.

Realistické shrnutí: kosatky ve fjordech Aysénu jsou vzácné a nepředvídatelné. Zmíněný dedikovaný průzkum jich za 194 hodin nezaznamenal ani jednu.

Chilský delfín: jediný endemit Chile

Delfín chilský (Cephalorhynchus eutropia, španělsky delfín chileno nebo tonina negra) je jediný kytovec endemický pro Chile. Vyskytuje se od Concónu u Valparaísa (33° j. š.) po Seno Grandi na ostrově Navarino (55°15′ j. š.), hlavně jižně od Valdivie.

Je to jeden z nejmenších delfínů světa: maximální délka 167 centimetrů, maximální hmotnost 63 kilogramů. Zavalitý, zaoblený, šedý, s bílým hrdlem a tmavým pruhem od dýchacího otvoru k oku.

Zajímavost pro milovníky byrokracie: chilská národní klasifikace ho hodnotí jinak podle regionu. Od Los Lagos na sever je veden jako zranitelný (VU), od Aysénu na jih jako téměř ohrožený (NT). Mezinárodní svaz ochrany přírody ho vede jako téměř ohroženého.

Nikdo ho nikdy celostátně nesečetl. Jediná podrobná studie početnosti našla 59 jedinců na ploše zhruba 275 km² u jižního Chiloé. Žije v rezidentních skupinách čtyřiceti až sto dvaceti zvířat, které se mezi sousedními oblastmi vůbec nemísí. Drží se mělčin pod třicet metrů, do kilometru od břehu, u ústí řek. Na rozdíl od delfínů Peale se lodí straní.

Třicetiletý zákaz lovu mořských savců z roku 1995 v roce 2025 vypršel a byl v listopadu 2025 obnoven na dalších třicet let, pro zhruba sedmdesát druhů.

Hrozby, o kterých se v katalozích nepíše

Srážky s loděmi. Z 226 uvíznutých velryb zaznamenaných v Chile v letech 1972 až 2023 lze 63 případů (28 %) připsat srážce s plavidlem. Od roku 2013 zabijí lodě v chilských vodách v průměru pět velkých velryb ročně, což z Chile dělá pro období 2013–2023 zemi s nejvyšší mírou srážek na světě, před Srí Lankou a západním pobřežím USA. A 55 % srážek připadá na leden až květen, přesně na sezónu, kdy se sem jezdí velryby pozorovat.

Lodní provoz kolem farem. Studie sledování patnácti plejtváků obrovských satelitem ukázala, že jejich prioritní oblasti zahrnují i severní kanál Moraleda, tedy Aysén. Ve stejném prostoru se denně pohybuje 602 až 729 plavidel akvakultury, místy až 78 lodí na jedné buňce 8 × 8 kilometrů. To je o řád víc než kterákoli jiná flotila: drobný rybolov 37 až 76 lodí denně, doprava 6 až 57, průmyslový rybolov 1 až 13.

Uvíznutí v sítích. V letech 2015 až 2020 bylo v Chile zaznamenáno 791 uvíznutých zvířat ve 253 událostech. Nejvíc uvíznutých jedinců ze všech chilských regionů měl v tomto období právě Aysén.

Kdy jet a jaká jsou pravidla

Sezóna: prosinec až květen, jádro leden až duben. Výzkumné plavby za plejtváky obrovskými v Corcovadu probíhají od konce ledna do dubna. Únor a březen jsou nejlepší kompromis, v tomhle okně proběhl i zmíněný aysénský průzkum.

Co reálně uvidíte ve fjordech Aysénu: delfíny Peale, často a ve skupinách kolem deseti kusů, kteří se přiblíží k lodi. Pak chilské delfíny po dvou u břehu, plaché. Pak sviňuchy, které snadno přehlédnete. Plejtvák obrovský je možný, ale nepravidelný. Kosatky a keporkaky si neslibujte.

Pro plejtváky obrovské musíte na sever, do zálivu Corcovado. Realistickými nástupišti jsou Melinka v souostroví Guaitecas a Quellón na Chiloé.

Zákon. Chile vyhlásilo v roce 2008 celou svou dvousetmílovou výlučnou ekonomickou zónu za velrybářskou svatyni. Předpisy z roku 2011 stanovují minimální odstup 300 metrů u plejtváka obrovského, 100 metrů u ostatních velkých velryb a 50 metrů u malých kytovců. Velryba jižní se smí pozorovat jen ze břehu. Vodní skútry jsou zakázané, stejně jako krmení a vynucený kontakt.

Řekněme to na rovinu: loď, která vás dostane blízko k plejtvákovi obrovskému, porušuje chilský zákon. Poctivý operátor vás nechá tři sta metrů daleko a půjčí vám dalekohled.

Časté otázky

Dají se v Aysénu vidět velryby?

Ve vlastních fjordech Aysénu jen výjimečně, dedikovaný průzkum zaznamenal za 194 hodin plavby čtyři skupiny plejtváků obrovských. Běžně tam uvidíte delfíny Peale, chilské delfíny a sviňuchy. Za plejtváky obrovskými se jezdí severněji, do zálivu Corcovado.

Kdy je nejlepší doba na pozorování velryb v chilské Patagonii?

Prosinec až květen, s jádrem od ledna do dubna. Únor a březen bývají nejlepší kompromis mezi početností zvířat a počasím.

Jsou v chilské Patagonii kosatky?

Jsou, ale vzácně a nepředvídatelně. Za jedenáct let se v celé chilské Patagonii zaznamenalo 119 pozorování; průměrná skupina měla 4,2 zvířete. Velikost populace není známá a Mezinárodní svaz ochrany přírody vede kosatku jako druh s nedostatkem údajů.

Jak blízko se smí k velrybě?

Chilské předpisy z roku 2011 nařizují minimální odstup 300 metrů u plejtváka obrovského, 100 metrů u ostatních velkých velryb a 50 metrů u malých kytovců. Velryba jižní se smí pozorovat jen ze břehu.

Co je delfín chilský?

Jediný kytovec endemický pro Chile. Měří maximálně 167 centimetrů a váží do 63 kilogramů, čímž patří k nejmenším delfínům světa. Žije v rezidentních skupinách 40 až 120 zvířat, které se mezi sousedními fjordy nemísí, a na rozdíl od delfínů Peale se lodí straní.